Jak zaznělo v jedné oblíbené České pohádce „Statistika nuda je, má však cenné údaje“. Že by byla zrovna nuda během práce, nemůže tvrdit bývalý šéf řeckých statistiků Andreas Georgiou. Odvolací soud mu potvrdil dvouletou podmínku za zaslání údajů o výši řeckého dluhu do Bruselu bez předešlé konzultace s vedením úřadu.
Politické špičky v Řecku se holedbali, že rozpočet netvořil schodek nad 13,6 procent HDP a snažili se, aby jejich slova statistické úřady potvrdili. Což Georgiou, jako dvacetiletý zaměstnanec Mezinárodního měnového fondu nebyl ochoten naplnit. V listopadu 2010 zaslal do Bruselu schodek ve výši 15,4 procenta HDP. Tato nahlášená hodnota úzce souvisela s budoucími dohodami o pomoci zadlužené zemi, která by mohla vyústit až k nekontrolovatelnému bankrotu.
Georgiou je v Řecku vnímám jako zrádce, většinově převládá názor, že kdyby nedošlo k odeslání přesných informací a rozdíl by byl smířlivější pro Řeckou ekonomiku, nedošlo by na tvrdé reformy ze stran věřitelů.
Omezování je rychlé, reformace pomalá
V prvním pololetí 2010 obdrželi Řekové první půjčku 110 miliard eur podmíněnou nezbytným zahájením úsporných opatření a nutnou reformou ekonomiky. Hned v následném roce bylo jasné, že se nenaplní skoro nic a že bude nutná další pomoc. To se opakovalo i v dalším roce. Vrcholem ledovce byl rok 2014 a v roce 2015 to vypadalo, že Řekové opustí eurozónu a vrátí se k drachmě.
Zavádění reforem přineslo zvyšování daní a ekonomické škrty, které jsou v poválečné Evropě singulární. Od roku 2006 se Řecká ekonomika nedočkala růstu. Průměrně se propadl příjem domácnosti o 40 procent, čímž se riziko chudoby zvýšilo na 35,6 procenta. Penze prošly gigantickými škrty a ekonomika se potácí pod tíhou zdanění. Seškrtání zaměstnaneckých benefitů a důchodových příspěvků bylo svižné, řešení v oblasti daňových úniků, privatizace nebo zmírnění zákoníku práce či rehabilitace soudnictví se prozatím vyvíjí jako bitva sedláků u Chlumce.