Každá věc v životě má svou cenu, a to bez ohledu na její stáří, původ či současný stav. A i když mají určité věci cenu jen pro individuálně vymezený okruh lidí, nemusí to nutně znamenat, že pro ostatní to představuje kategorii, kterou by bylo nutno opovrhovat.
Samozřejmě je pochopitelné, že ne každému se líbí staré předměty nebo věci, které svou povahou připomínají spíše kýče, avšak i tyto předměty mohu pro někoho být přímým ztělesněním té největší krásy, kterou v životě viděl. A právě tomuto pohledu či spíše těmto náhledům na různorodost věcí bych chtěla věnovat následujících pár řádků.
V prvé řadě považuji za potřebné uvést fakt, že krása často velmi úzce souvisí i s cenou, ale právě kvůli tomu si kolikrát lidé myslí, že pokud doma nemají to nejdražší, co trh nabízí, nemají to doma pěkné. Já osobně si myslím, že pohled na krásu je u každého z nás o něčem jiném, což je však naprosto v pořádku, jelikož každý jedinec má trochu odlišné estetické cítění.
Jakási přímá úměrnost posuzování krásy je spojena s naší výchovou, kterou měl každý z nás přeci jen odlišnou. Je zde poměrně velký vliv v případě výchovy v úplné rodině, výchově prarodiči či staršími rodiči. Toto téma je jistě velmi zajímavé, ale nechme ho na jindy, jelikož dnes je na pořadu dne něco trochu jiného.
Ve své podstatě je tak tedy krása do jisté míry pojmem subjektivním, jelikož každý na ní nazírá z jiného úhlu pohledu, a že jich nám život nabízí opravdu velkou zásobu! Pro někoho je to tedy věc, která se dědí z generace na generaci, kde hraje jistou roli také tradice, pro jiného to zase může být zakoupení něčeho ultra moderního, co starším generacím může připadat jako ta nejhorší volba všech dob.
Ať už je váš pohled na krásu věcí jakýkoliv, vždy mějte na paměti, že člověk tím jak stárne, zraje, a tak je naprosto přirozené, aby se mu postupem času líbilo něco jiného. A navíc je přeci jen každý z nás originální bytostí, která je určitými věcmi, vlastnostmi či názory odlišná od většiny, což je správné!