Peníze v lidech vyvolávají mnoho emocí. Ten, kdo jich má dostatek, řeší jejich investování. Ten, kdo jich má málo, počítá každou korunu, aby vyšel. A naše vláda, včetně opozice, neustále řeší důchody. Je to takový začarovaný kruh.
finance na důchodový účet

Vysněná demokracie, která nám před třiceti lety přinesla mnoho změn v našich životech se dotkla i našich důchodů. Počátek nedostatku financí na důchodovém účtu začal v roce 1993. Kdy z důvodů různých privatizací rentabilních závodů a převážně oddlužení bank, které snad ihned zázrakem spadly zahraničním investorům do klína, tak tyto miliardy korun se z důchodového účtu převedly jinam a důchodový účet se jednoduše zrušil. V té době se podle mínění obyčejných lidí udělalo mnoho špatných rozhodnutí pro národ. Ale žilo se stále v takové euforii svobody…
Samozřejmě, že pár desítek, možná stovek lidí, přišlo k pohádkovému bohatství, ale lidé – důchodci, kteří celý život odváděli daně státu, tito důchodci přišli hodně zkrátka. Ti nikdy ze svého důchodu nezbohatnou. Převážná většina důchodců předtím živořila, a ti starší ani dnes na tom nejsou lépe.
stáří a zoufalství
To snad platí odjakživa. Kdo má malý důchod, bude mít přidáno zase málo a ten kdo má více, bude mít o hodně více. I když se na důchodech postupně přidává, nastavení takzvaného vyrovnávání důchodů (valorizace) snad nebude nikdy nastaveno správně. Převážně většina důchodců by přijala podstatně větší zvýšení „základní výměry“ důchodu a takzvaná „procentní výměra“ by mohla být menší.
To si myslípřevážná většina důchodců, kterým je víc jak 65 let a patří sem samozřejmě i ti, kterých se bytostně dotýká rozdělení Československa v roce 1993. Následně zákon, kterým se důchody rozdělily na české a slovenské, tak na toto doplatila velká část obyvatel, které jak z rodinných důvodů, tak zaměstnání, žili v té době na Slovensku. Vždyť od založení Československa v roce 1918 a jeho následnou politikou, to vedlo k tomu, že po mnoho desítek let si mnozí lidé zakládali „česko-slovenské“ rodiny.
 úspory a investice
Jak se to kdysi říkávalo? „Aby stát byl bohatý a měl dostatek financí na důchody, rodiny by měli mít alespoň tři děti. Dvě děti zajistí důchod rodičům a třetí přispěje státu.“ Asi na tom bude kus moudrosti.