Už od malička mě hodně bavilo číst a taky mě bavily knihy. Měla jsem moc ráda, když mi maminka předčítala knihy. A později, když maminka šla do práce, tak jsem velmi často spávala u babičky a u dědy. A dokonce i oni mi moc rádi předčítali různé knihy. Je to bavilo a byla jsem ráda, když mi předčítali takové ty knihy, které jsem měla nejraději, takže to ze začátku byly klasické pohádky. Jako například O pejskovi a kočičce anebo Kocour Mikeš. Určitě takové ty pohádky znáte. Znáte je? A taky jste četli svým dětem? Takové ty klasické pohádky. Jako například od Boženy Němcové jsem taky měla velmi ráda. Proto jsem si řekla, že v budoucnu bych taky mohla studovat třeba literaturu. Vzdělání jsem brala vážně a vzdělání mě hodně bavilo. Takže bylo logické, že po základní škole jsem nastoupila na čtyřleté gymnázium. To mě bavilo.
Protože gymnázium má i moje maminka. A moje maminka mi řekla, že po gymnáziu je vzdělání potom to nejlepší. Že potom můžu jít klidně na vysokou školu. Samozřejmě, že i po jiné střední škole může jít člověk na vysokou školu. Jenomže mi maminka říkala, že po gymnáziu je potom lepší rozhled na vysoké školy. Tak jsem dala na ní. A udělala jsem dobře. Protože na gymnáziu jsem velmi prospívala a měla jsem perfektní známky. Moje maminka taky byla z toho nadšená. Takže potom, jsem si řekla, že nejlepší vzdělání pro mě bude, když půjdu studovat vysokou školu literatury. A byla jsem opravdu nadšená, když se mi můj sen splnil.
S maminkou jsme byly opravdu v sedmém nebi. Vzdělání pro mě bylo důležité. Dokonce jsem taky mohla potom doučovat děti na základní škole český jazyk a literaturu. Takže jsem si řekla, že když budu mít to perfektní vzdělání, mohla bych taky učit lidi literaturu a český jazyk. A víte, jak to nakonec dopadlo? Vysokou školu jsem udělala velmi úspěšně. Nyní vedu kurz literatury a musím říct, že se mi opravdu hodně daří. Do kurzu literatury chodí jak malé děti, taky dospělí. A musím říct, že to je opravdu perspektivní literární kurz, který vzdělává.